Betlémská kaple je jednou z mála staveb v Praze, o které by se dalo říci, že ovlivnila celosvětové dějiny. A přesto ještě před nedávnem de facto neexistovala a musela být vzkříšena jako Fénix z popela. Betlémská kaple se nachází na Betlémském náměstí na Praze 1.
Betlémská kaple vznikla v betlémské čtvrti na Starém Městě pražském. Vznik tohoto kostela podpořila idea, že měl by v Praze existovat nějaký svatostánek, kde by se kázalo česky pro Čechy. Betlémská čtvrť, kde navíc měla vzniknout byla pro tento účel ideální, neboť ji obývali nezámožní Pražané, kteří si na cizí řeč příliš nepotrpěli. Zároveň koncept stavby se opíral o jednoduchost, která na jednu stranu neměla odvádět pozlátkem mysli věřících od boha a na druhou stranu ukázat církvi, jaké je její pravé poslání. Pozemek pro stavbu dal kramář Kříž a budovu postavil dvořan Václava IV. Jan z Milheimu. Zakládací listina je z 24. května 1391 a již o tři roky později byla Betlémská kaple dostavěna a začalo se v ní kázat – její rozměry umožňovaly kázání až pro tři tisíce věřících. Nejslavnější období Betlémské kaple přišlo jen několik let po jejím založení, v roce 1402 na její kazatelnu vystoupal menší obtloustlý plešatící kněz, jehož kázání dokázala převrátit střední Evropu vzhůru nohama. Jde o Mistra Jana Husa, který zde kázal až do roku 1413, kdy byl církví vyhlášen interdikt nad všemi místy kde pobýval. Později Betlémská kaple sloužila jako normální kostel, i když samozřejmě odkaz Jana Husa zde byl až do dob kontrreformace neustále připomínán V šestnáctém století vznikla bohatá síťová klenba, která vydržela až do století osmnáctého, kdy byla odstraněna. Josef II. Betlémskou kapli, podobně jako mnoho dalších církevních staveb zrušil, kostle byl postupně rozebírán až na konec zde vznikl v letech 1836 až 1837 obyčejný obytný empírový dům. Ve dvacátém století se ale začalo přemýšlet o obnovení této, pro Českou historii tak důležité, stavby. Po průzkumech v letech 1919 a 1920 se zjistilo, že z původní stavby se uchovaly dvě obvodové stěny, základy pilířů a další elementy, včetně některých nástěnných maleb. Obnovy kaple se po tzv. Vítězném únoru ujal J. Fragner a rekonstrukce jedné z kolébek náboženské reformace byla v roce 1952 dokončena