Palachovo náměstí je z jedné strany otevřeno na most a Vltavu, ale zbylé tři jeho strany zdobí velmi výrazné stavby. Na severu je to Rudolfinum, na východě stavba Vysoké školy uměleckoprůmyslové a na jihu je stavba Filosofické fakulty Univerzity Karlovy.
Na konci šedesátých let devatenáctého století se město Praha rozhodlo k radikálním krokům, které úplně změnily tvář tehdejšího nábřeží. Nejdříve se tam vybořil Pachtovský palác a později v okolí nově vzniklého plácku zvaného Na Rejdišti, začaly vznikat první budovy. Nejdříve to bylo Rudolfinum, které se začalo stavět v roce 1876, později zde v roce 1884 přibyla „Umprumka“ a na konec ve dvacátých letech dvacátého století také i budova Filosofické fakulty pro Univerzitu Karlovu.
Plány na její výstavbu ale vznikly již v roce 1901, kdy senát české univerzity požádal v této věci o pomoc rakouského ministra vyučování. Nová budova měla vzniknout o kus vedle a být spojena se stavbou právnické fakulty. Až do roku 1912, kdy bylo zadáno vypracování architektonického návrhu Josefu Sakařovi, ale všechny plány končily na všemožném papírování a konzultacích. No a pak přišla další rána, kterou byla samozřejmě první světová, během které monarchie měla mnohem důležitější starosti, než nějaké fakulty. V té době došlo jen ke schválení stavebních plánů.
K oprášení původních záměrů došlo po vzniku samostatné Československé republiky a na podzim roku 1924 se zahájila stavba nové budovy na dnešním Palachově náměstí (tehdy šlo o náměstí Smetanovo). Výstavba stála více jak dvacet šest milionů korun a v roce 1929 byl stav budovy již na tolik pokročilý, že se zde začalo s přednáškami. Ale k oficiálnímu slavnostnímu otevření došlo až prvního listopadu roku následujícího. Během druhé světové, po neblahých událostech ze sedmnáctého listopadu roku 1939 byly české vysoké školy uzavřeny a jejich budovy byly přeměněny na různé úřady a kasárna. Tento osud se nevyhnul samozřejmě ani budově Filosofické fakulty, která se ke své původní činnosti mohla vrátit až po skončení války. V dobách tzv. komunistické totality byla škola pod dozorem KSČ, podobně jako celý život v naší zemi. Budovu dnes zdobí pamětní deska se jménem Jana Palacha, studenta této fakulty, který se na protest proti sovětšké okupaci šestnáctého ledna roku 1969 upálil.