Jsou památky tradiční i netradiční. Ty první si každý automaticky spojí s nějakou obecně hezkou historickou budovou, případně odvážným architektonickým počinem. A ty druhé ? Ty jsou různé, a mezi jednu z nich rozhodně patří i čistírna odpadních vod, která se nachází v Papírenské ulici v Praze 6 Bubenči.
William Lindley byl slavný britský inženýr, který svou činností pozměnil v devatenáctém století tvář (ale i vlastně tu opačnou část těla) mnoha evropských měst. Kromě jiného se zabýval i kanalizačními stavbami a v tyto znalosti předal i svému synovi, který se jmenoval téměř stejně jako otec neboli William Heerlein Lindley. Ale nyní přeskočme zpět ku Praze. Středověká města si moc velké starosti s odpadem nedělala. Splašky se vylévaly rovnou na ulici a nikdo v tom neviděl nic divného. Sice města a celé země co nějaký čas pacifikoval mor a jiné epidemie, ale to přeci byla vůle boží, se kterou obyčejný člověk nemohl nic udělat. Teprve příchod racionálnějšího období začal situaci měnit. Objevily se nové vědecké poznatky, medicína vykročila výrazně dál za svůj antický stín. V této situaci začalo být samozřejmé, že je nutno vybudovat řádnou kanalizační síť a ta také postupně začala v Evropě devatenáctého století vznikat. Praha se samozřejmě k modernímu požadavku na čisté město připojila (síť stok se začala objevovat od devatenáctého století, jenže ty se s čištěním vody nijak nepáraly, vše se vypouštělo přímo do Vltavy) a v osmdesátých letech vypsala výběrové řízení na kanalizaci i s čističkou. První projekty nevyhovovaly, ale město se nenechalo odradit a na plánech se pracovalo dál. Na začátku devadesátých let byly připraveny dva projekty, které byly předloženy k posouzení právě onomu slavnému synovi slavného otce. W. H. Lindley práce prozkoumal a … vypracoval třetí projekt, který spojil jeho velké zkušenosti s různými specifickými pražskými detaily, které řešily práce J. Kaftana a J. Václavka. V roce 1895 bylo zahájeno podrobné plánování. Práce začaly na začátku dvacátého století. Kanalizaci uzavřela před Vltavou moderní čistírna odpadních vod, která byla inspirovaná stavbou stejného typu z Frankfurtu nad Mohanem, která byla vystavena poblíž Stromovky, hned v těsném sousedství Císařského mlýna. Ke kolaudaci celé kanalizace došlo v roce 1907. Ale Praha rostla a její potřeby se neustále zvětšovaly. Za první republiky byla čistírna odpadních vod elektrifikována a modernizována. Jenže i tak to bylo nedostatečné, proto se v její blízkosti začala stavět velká čistírna na Císařském ostrově, která začala svému účelu sloužit v roce 1965. Krásná cihlová stavba, kterou vytvořil pan Lindley později ale ještě nějaký čas sloužila jako záloha. V roce 1991 byla uznána za naši kulturní památku a nyní se zde nachází Ekotechnické muzeum.