Palác rodu Colloredo-Mansfeld uzavírá Karlovu ulici kousek před Karlovým mostem v Praze 1 na Starém Městě. Jde o monumentální čtyřkřídlou barokní rezidenci, která se podél Smetanova nábřeží táhne až k Anenské ulici a obklopuje dvě nádvoří. Je památkově chráněný.
Pro stavbu paláce se rozhodl kníže Vincenc Pavel Mansfeld-Fondi. Vybral si architekta Františka Ingáce Prée, který v Praze nezanechal příliš mnoho stavebních stop. Stavěl hlavně pro Cisterciácký řád v Sedlci poblíž Kutné Hory. Měšťan a architekt Preé stavěl na místě starší zástavby. Do dnešních dnů v podzemí lze najít gotické a románské předchůdce, víme že jeden čas některé zdejší stavby patříly kamnářům. Je známo, že se zde také nacházel dům označovaný jako Primátorský a existují zápisy, že zdejší stavba patřila v sedmnáctém století během povstání českých stavů jedné z jeho vůdčích osobností Joachimovi Ondřeji Šlikovi, z tohoto místa prchal Zimní král po prohrané bitvě na Bílé hoře. Nová knížecí přestavba a výstavba, které Colloredo-Mansfeldský palác vděčí za svou podobu probíhala v letech 1735 až 1747. Jistou pikantnůstkou je, že během první pruské okupace Prahy byl palác rodu Colloredo-Mansfeld poctěn návštěvou maršála Kurta Schwerina, ten odkráčel do bitvy u Štěrbohol, která se mu stala osudná. V téže bitvě ale kulka také dosáhla Maxmilliana Ulyssese Brownea, považovaného za nejlepšího vojevůdce císařovny Marie Terezie, který se neúspěšně léčil a odešel z tohoto světa … právě v Colloredo-Mansfeldském paláci. V polovině devatenáctého století byl k paláci připojen i vedlejší dům a vznikl zde průjezd na pravé straně průčelí, z této doby je také neorokoková úprava fasády. Palác začal sloužit v devatenáctém století i k mnoha různým kulturně společenským účelům. Až do první světové války zde byla velmi známá šermířská škola. Pořádaly se zde výstavy obrazů a na začátku dvacátého století byly zde pořádány bály v Mozartově duchu, na připomínku konzertů tohoto skladatele, které se měly odehrávat v zdejším okrouhlém sálu. Nyní je Collorado-Mansfeldský palác ve správě Galerie hlavního města Prahy, do jejíchž rukou ho město předalo v naději, že konečně se o něj někdo bude pořádně starat a tato krásná budova přestane zbytečně chátrat..