Úzké rameno, které vytváří ostrov Kampa se dnes jmenuje Čertovka. Legend, které stojí za vnikem tohoto názvu je více, podle jedné je spojen s pojmenováním paláce Straků z Nedabylic neboli domu U sedmi čertů.
Na konci šestnáctého století kupec Kryštof Discatiato si zde postavil honosný renesanční dům z loubím. Ten v roce 1664 zakoupil pan Ferdinand Arnošt Hýzrle z Chodů a nechal ho přestavět na honosný dvoupatrový palác. Stavitel není znám, ale občas se uvádí Jan Baptista Mathey, který se nezapomenutelně zapsal do pražské architektury například přestavbou Arcibiskupského paláce nebo Letohrádku Trója. Dědici pána z Chodů buď měli hluboko do kapsy a nebo prostě už palác nepotřebovali a proto ho na konci sedmnáctého století prodali hraběti a královskému tajnému radovi Janu Petrovi Strakovi z Nedabylic, který zde zřídil slavnou obrazárnu. Většina lidí v naší zemi jméno tohoto šlechtice nikdy neslyšela, ale na jeden z jeho odkazů se díváme téměř denně v televizních zprávách. Tento pán totiž rozhodl, že po vymření rodu bude majetek odkázán akademii, která bude vychovávat zchudlé šlechtické (a nejenom) děti – a opravdu tak se po čase stalo a vznikla … Strakova akademie, sídlo dnešní vlády.
Ale vraťme se zpět k domu U sedmi čertů. Ten patřil rodu Straků z Nedabylic až do konce osmnáctého století, kdy ho získal hrabě Clary Aldringen, ten ho odprodal Josefu z Valdštejna a ten ho v roce 1818 prodal měšťanům. Na začátku druhé poloviny devatenáctého století dům zdědila dcera zemského advokáta Václava Němce Luisa. Ta dům pronajímala, ale zároveň byla známá svým podivínstvím – nájemcům kladla různé velmi zvláštní podmínky. A jeden z nich, jakýsi malíř se pomstil tím, že na podloubí vymaloval čerty a pod původní znamení – U bílého koníčka – dopsal název U sedmi čertů (obrázků bylo jen šest, tím sedmým měla být majitelka). Po smrti paní Luisy dům získal špitál Šedých sester, které ho následně prodaly magistrátu. Ten ho sice chtěl zbořit, ale ze záměrů sešlo a po roce 1912 byla stavba odkázána Deylovu ústavu slepců. Nový majitel nechal zchátralou budovu opravit a během rekonstrukce byly objeveny nádherné fresky, které jeden z předchozích majitelů nechal bezohledně zamalovat. Konzervatoř Jana Deyla zde sídlí až do dnešních dnů.