Kostel Nejsvětějšího Salvátora patří mezi vzácné ukázky raného baroka v Praze. Nachází se na Starém Městě poblíž Karlova mostu s průčelím vedoucím na Křížovnické náměstí.
Habsburkové začali s protireformací opatrně. Jedním z jejich znaků byla pozvánka krále Ferdinanda I. pro intelektuální elitu katolické církve, neboli jezuity. Ti přišli v roce 1556 do Prahy, pevně se zde uchytili a brzy začali potřebovat také nějaký vlastní svatostánek. Proto v roce 1578 začala stavba kostela Nejsvětějšího Salvátora. Do roku 1581 na zdivu přilehlého gotického kostela svatého Klimenta bylo vystavěno kněžiště a příčná loď. V druhé fázi, mezi lety 1600 až 1601 bylo dostavěno trojlodí a mramorový portál. Po menší pauze byly od roku 1638 do roku 1640 dostaveny nad bočními loděmi tribuny (empory), kostel byl také ve stejné době vyzdoben štukaturami. V následujících dvaceti letech byla ještě vyzdvižena kopule, před průčelím byl postaven portikus, na který byly umístěny sochy církevních Otců, jezuitských světců, evangelistů, Marie a Ježíše Krista. Autorem těchto soch byl J. J. Bendl – ten také vyzdobil štukami kopuli. Poslední významnější úpravou vzhledu bylo zvýšení a pozměnění věží kostela Nejsvětějšího Salvátora, které proběhlo v roce 1714. Od té doby má stavba více méně tu samou podobu. Jen od roku 1971 byl s menší přestávkou až do roku 2006 kostel Nejsvětějšího Salvátora kompletně obnoven.
Uvnitř kostela Nejsvětějšího Salvátora se za nejcennější považuje raně barokní zpovědnici, kterou zdobí sochy dvanácti apoštolu od již výše uvedeného J. J. Bendla, které vznikly v roce 1675. Další zajímavostí je zdobená vstupní mříž z druhé poloviny století sedmnáctého. Při vstupu do kostela může návštěvník také obdivovat obrazy obou jezuitských patronů neboli Františka Xaverského a Ignáce z Loyoly – v kapli toho druhého se nachází také vzácný světcův obraz od J. J. Haringa, který vznikl přibližně kolem roku 1630. Stejný autor vytvořil v roce 1632 i obraz Proměnění Páně, který se nachází na rokokovém oltáři, pro tento obraz bylo nepravděpodobněji inspirací slavné stejnojmenné dílo Raffaela. V roce 2011 byla také ukončena rekonstrukce varhan, které sice pochází z roku 1780 (autor není znám), ale jejich jádro by mělo být již ze století 17.