Gotický kostel sv. Haštala se nachází na pražském Starém Městě na Haštalském náměstí. Jde o jedinou církevní stavbu zasvěcenou svatému Haštalovi v Čechách (a vůbec i z hlediska Evropy jde o stavbu neobvyklou, Diokleciánův správce Castullus neboli Haštal není moc známý svatý). Okolí kostela se občas považuje za slavná Stínadla Jaroslava Foglara, ale jsou to jen domněnky, neboť autor sám je nikdy přesně nelokalizoval. Ale je známo, že Prahu 1 a zvláště okolí Haštalského náměstí měl velmi rád.
Kostel svatého Haštala se nachází na místě staršího románského kostela (přesněji trojlodní baziliky z konce dvanáctého století), který je zmíněn v roce 1234 jako součást špitálu při klášteře svaté Anežky. Občas se uvádí za jeho zakladatele německé rytíře, ale toto není nezpochybnitelně prokázáno. Základ dnešní podoby určila trojlodní gotická stavba baziliky z druhé čtvrtiny čtrnáctého století, a celý kostel je považován ze velmi hezkou ukázku pražské gotiky – zvláště díky o nějakých padesát let pozdější dvoulodní síní, která vznikla na místě boční lodi a jejím štíhlým vysokým sloupům nesoucím klasickou žebrovou klenbu. K vysvěcení nové stavby došlo v roce 1375. Během husitských bouří byl v roce 1420 kostel sv. Haštala zabrán kališníky a utrakvistický byl po následující dvě století. Kostel ale není čistě goticky, díky požáru v roce 1689 byl v horní části mírně barokně pozměněn pětiletou přestavbou architektem P. I . Bayerem (není divu, tzv. francouzský požár způsobil pád původní klenby a také roztavení kostelních zvonů – boční lodi požáru odolaly). Dále byl již jen de facto opravován a to jednou významněji v roce 1851 a potom ještě v roce 2002. Negotická je také velká část výzdoby kostela sv. Haštala a tady už moc unikátů není, přeci jen baroka je v Praze spousta i když například sakristie, vysvěcená v roce 1375 má gotické nástěnné malby s hlavami apoštolů, které doplňují malby Poslední večeře Páně a Ukřižování, které pochází z přelomu patnáctého a šestnáctého století a také je zde cínová křtitelnice přibližně z roku 1550. Ve dvoulodi se nachází sousoší Kalvárie z dílny F. M. Brokoffa z roku 1716 a na oltáři svaté Anny můžete obdivovat obraz od P. Molitora z roku 1739, naproti se nachází oltář Panny Marie Genesánské z roku 1732. Hlavní oltář je velmi čerstvého data, jde o neorenesanční dílo vytvořené architektem A. Baumem a obraz svatého Haštala, který ho zdobí vytvořil štětec J. Scheiwla v roce 1884. Kostel sv. Haštala byl místem, kde po objevu dříve neznámých hrobek se hledalo ostatky svaté Anežky, které zmizely po jejich přenesení z Anežského kláštera v roce 1322. Nyní tento kostel patří k Římskokatolické farnosti u kostela Matky Boží před Týnem.