Mezi jednu z nejvýznamnějších architektonických dominant Žižkova patří rozhodně kostel sv. Prokopa, který se nachází na Sladkovského náměstí. Novogotický styl jasně návštěvníkovi naznačuje, že jde o stavbu relativně mladou, přinejmenším z hlediska stáří našeho hlavního města.
Žižkov se v druhé polovině devatenáctého století velmi rychle rozvíjel. Také tehdy došlo k jeho osamostatnění (byl oddělen od Vinohrad). A protože tehdy lidé žili výrazně bohatším duchovním životem, stalo se samozřejmě jasné, že zde musí vzniknout nějaký svatostánek. První potřeby byly vyřešeny odkoupením budoucího žižkovského divadla (o tom bylo psáno už tady), jenže to bylo pouhé provizorium. K položení základního kamene budoucího kostela sv. Prokopa na Sladkovského náměstí došlo 30. října roku 1898. Byla to velmi slavnostní událost, protože se čekalo na tento den, který byl zároveň padesátým výročím nám milostivě panujícího Františka Josefa. Navzdory haškovskému obrazu, který ovládl mysl dnešního člověka, ještě před první světovou bylo Rakousko-Uhersko jako stát vnímáno celkem pozitivně (stačilo přidat víc autonomie) a panovník byl osobou obecně velmi váženou.
Plány kostela sv. Prokopa vyšly s dílen architektů Františka Mikše a Josefa Mockera. Stavba trvala pět let a první slavnostní mše zde byla odsloužena 27. září roku 1903. Kostel vysvětil pražský arcibiskup a kardinál Lev Skrbenský ze Hříště. Prvním farářem hlavního žižkovského svatostánku se stal pozdější kanovník vyšehradské kapituly Eduard Šittler. Kostel je zajímavý nejen jako dílo vrcholných novogotických snah našich architektů. Pokud vejdeme dovnitř, tak je zde možno obdivovat obraz Svatý Václav, obránce Prahy proti Švédům, který namaloval Karel Škréta v roce 1649 a byl k Prokopovi přenesen z kláštera v Emauzích. Další historickou zajímavostí je sošky Madony s Ježíškem. Její přesné stáří není známo a někdy se dokonce uvádí, že pochází z první poloviny patnáctého století. Na konci dvacátého století, přesněji v letech 1992 až 1997 díky snaze věrných a hlavně neúnavné práci administrátora V. Kelnara byl kostel sv. Prokopa kompletně restaurován.