Pražské Nové Město rozhodně není tak navštěvované turisty, jako je Staré Město. Ale je to trochu škoda, protože i zde je velké množství zajímavých historických i architektonických památek. Mezi ty historicky významnější patří i například zdejší původní gotický kostel sv. Štěpána, který se nachází, nomen omen, v ulici Štěpánská.
Historický význam se této přestavěné budově nedá samozřejmě upřít. Jde přeci o budovu, která vznikala spolu s velmi zajímavým projektem, jakým byla stavba Nového Města. Trojlodní kostel byl stavěn od roku 1351 do roku 1400, ale jako farní centrum začal městu sloužit již v druhé polovině šedesátých let čtrnáctého století. V českém dosti světsky zploštělém výkladu dějin zanikají některé náboženské aspekty různých významných a pozitivně vnímaných událostí. Proto obecné povědomí si Otce vlasti Karla IV. spojuje s univerzitou, Novým Městem či architektonickými počiny, ale výrazně méně je znám fakt, že šlo z dnešního hlediska o náboženského fanatika, kterého známé skutky byly velmi často ovlivněny právě náboženstvím. Například založení nového pražského města bylo nejen čistě státnickým činem, ale i tvorbou jakéhosi křesťanského městského ideálu, říkejme mu třebas nový Jeruzalém. Kostel sv. Štěpána také plnil jednu funkci, která byla spojena s dalším nepříliš známým faktem, který se týkal Karla IV. Tento panovník byl totiž milovníkem tzv. ostatků svatých. A neshromažďoval je pouze pro vlastní duchovní obohacení, tuto sbírku často nechával ukazovat lidu (nejznámější stavbou s touto funkcí byla asi dnes již zmizelá Kaple Božího těla). Štěpánův kostel ukazoval lidu jeden z kamenů, které měly být příčinou smrti tohoto světce – byl odsouzen k ukamenování. Dnešní vzhled této církevní stavby je dílem druhé poloviny devatenáctého století, kdy došlo k odstranění mnoha nánosů staletí a všudypřítomné barokizace českých staveb a byla zde provedena gotická či možná přesněji pseudogotická přestavba. Kostel sv. Štěpána je významný také i z hlediska našeho nejznámějšího a nejkvalitnějšího umění. V jeho zdech se totiž nachází hrobka, ve které je pohřben Matyáš Bernard Braun, pravděpodobně nejlepší český sochař z období vrcholného baroka.