Hlavní rynky historických center měst se převážně pyšní nějakou honosnou kašnou, která svého času sloužila nejen k ozdobě města, ale hlavně dodávala vodu jeho ctihodným měšťanům. Na Staroměstském náměstí ale klasickou středověkou kašnu nenajdete. I když kdysi zde samozřejmě stávala, jenže minulost odvál vítr a tak její podobu můžete obdivovat pouze na dobových záznamech a nebo si ji můžete představit podle zbytků, které se nachází v Lapidáriu.
Václav (či Wenzel) Krocín z Drahobejle nebyl původem Pražák. Pocházel z Žatce a v Praze se usadil až v roce 1560. Postupně zde zastával několik úřadů od roku 1579 zasedal v městské radě a v roce 1584 se stal primátorem a zůstal jím až do své smrti v roce 1605 (v roce 1587 získal od panovníka Rudolfa II. právo užívat predikát z Drahobejle). Tento primátor toužil zanechat v Praze nějakou významnou stopu na dobu své správy města. Proto v letech 1591 až 1593 nechal mezi radnicí a Týnem postavit velkou kašnu z červeného mramoru. Kašna byla třináctiboká, každá strana byla věnovaná jednomu znamení zvěrokruhu a poslední volná stěna obsahovala erb samotného pána z Drahobejle. Astrologických znaků (pravděpodobně šlo i o jistý hold panovníkově fascinaci mystikou) zde bylo ale více. Ve středu byly totiž ještě navíc sochy čtyřech živlů. Stavba byla celkově velmi honosná, ale překvapivě jméno jejího autora se do dnešních dnů nedochovalo (i když Zikmund Winter na základě účetních dokladů odvozuje, že stavitelem měl být kameník Josef Beránek). Krocínova kašna svou funkci (tou kromě zásobárny vody bylo i například také trestání nepoctivých pekařů namáčením čili topením) plnila až do konce osmnáctého století. Později se ale začala rozestupovat a na opravu nebyla ani chuť ani finance. Proto začala velmi rychle chátrat a v roce 1862 došlo k rozhodnutí, že se tato nádherná renesanční památka nechá zbourat – proti nesmyslnosti tohoto rozhodnutí protestovaly i rakouské úřady, ale město si prosadilo svou (což i docela názorně ukazuje, že ten habsburský útlak nebyl tehdy tak silný). Rozbitá Krocínova kašna byla odvezena na obecní dvůr a nakonec její trosky byly odvezeny jako stavební materiál a využity při stavbě žižkovské plynárny. Ale tu také později odvál čas a při jejím bourání se rozhodlo, že zbytky kašny se tentokrát už uchovají a odvezou do lapidária. A tam je Krocínova kašna až do dnešních dnů.