Krocovský dům, je klasicistně přestavěná, původně barokní několikařídlá palácová stavba, kterou můžeme najít v ulici Letenská číslo 4 de facto na Klárově.
V šestnáctém a na začátku sedmnáctého století byla, na místech kde se dnes nachází Krocovský dům a jeho nejbližší okolí, zahrada zvaná na Písku. V roce 1606 přešla z rukou pána z Mezilesic do rukou pána z Borovska, který ji převedl na manželku pána z Glauchova (občas se o této zahradě píše jako o Glauchovské). Od toho ji odkoupilo město Malá Strana za 600 kop míšeňských grošů a rozdělilo ji na stavební parcely v roce 1618. Dvě z těchto parcel zakoupil zemský chirurg Andreas Stegnan a postavil zde dvě pozdně renesanční budovy (připomíná je klenba v přízemí hlavního objektu a část zdiva), které v roce 1626 prodal Alžbětě Kraczové. Ta budovu vlastnila až do své smrti v roce 1670, kdy zadlužený panský dům získal hrabě Václav Černín, který ho o čtrnáct let později prodal Václavovi Silvestrovi Smrčkovi z Mnichu. Tento rada královského soudu komorního stavbu rozestavěl a zvelebil a tím i zvýšil její hodnotu o polovinu. Ve šlechtickém majetku stavba byla až do začátku osmnáctého století, později je uváděna již jako měšťanský dům.
Barokní úprava Krocovského domu pochází pravděpodobně z konce první poloviny osmnáctého století, kdy budovu vlastnil Mikuláš Ehemont. Jeho potomci vlastnili dům do roku 1796, kdy ho zakoupil kníže Maxmilián Thurn Taxis. Ten nechal postavit na dvoře konírny a později také dostavil další dvoupatrové křídlo, které uzavřelo dvůr. V roce 1803 dům získal kníže Karel Egon Furstenberg, který dále pokračoval v přestavbách a svému paláci začal dávat klasicistní tvář. Další úpravy si vynutilo kancelářské využití domu v letech 1822 až 1846, kdy patřil berounskému krajskému úřadu. V dnešní době Krocovský dům využívá Archeologický ústav Akademie věd České republiky, pro jehož potřeby byl také několikrát stavebně upravován (i když šlo jen o menší změny v interiérech a úpravě podkroví).