Letohrádek Hvězda je velmi hezká a na Prahu dosti netradiční renesanční, dá se říci, že i světově unikátní, stavba, která se nachází uprostřed obory Hvězda v Praze 6 Liboci. Tento letohrádek byl svědkem jak triumfu, tak i naprostého pádu stavovského povstání, které následně rozpoutalo třicetiletou válku.
Na místě dnešní obory Hvězda se ve středověku rozkládal les nazývaný Malejov, ten byl ve vlastnictví Břevnovského kláštera a od něj ho i odkoupil král Ferdinand I v roce 1534. Ten zde založil Novou královskou oboru, kterou nejdříve oplotil obyčejným dřevěným plotem, který však brzy nahradila obvodní zeď vystavěná v letech 1541 až 1563. Základní kámen k letohrádku položil a jámu pro něj vykopal v roce 1555 druhorozený králův syn, taktéž Ferdinand, arcivévoda a místodržitel v Čechách. Stavbou byl obzvláště zainteresován, neboť vznikala podle jeho návrhu. Tento plán na zvláštní šesticípý půdorys byl ovlivněn mystikou a představuje Šalamounovu hvězdu – dnes známější asi pod názvem hvězda Davidova. Letohrádek Hvězda stavěli Giovani Maria Avostalis del Pambie, Giovani Luchese, Hans Tirol a Bonifác Wohlmut – ten poslední vystavěl na terase pod letohrádkem i míčovnu. Za výzdobu štukami odpovídají Pietro de Ferrabosco a Giovanni de Spatio. Kolem roku 1574 byla k oboře přistavena další brána. Stavba měla také svého času velmi vzácnou měděnou střechu, ale tu zcizili spolu s pozlacenou hvězdou Švédi během obléhání města v roce 1648. Letohrádek sloužil třem habsburským panovníkům i pro korunovační hostiny, ale byl také svědkem slavnostního uvítání tzv. Zimního krále neboli Fridricha Falckého. Nadšené české stavy si tehdy ani nedokázaly představit, že o nedlouho později stejné místo bude svědkem i jejich naprosté porážky při Bitvě na Bílé hoře, která se odehrávala poblíž letohrádku u opukových zdí královské obory. Renesanční letohrádek jako by antihabsburské vzdorpanovníky přitahoval. Na podzim v roce 1741 zde totiž přespal i Karel Albrecht Bavorský – nepříliš spokojený s pohodlím se o den později přestěhoval k mnichům do Břevnova. Hvězdu vojensky dvakrát navštívil i slavný pruský král Fridrich Veliký v letech 1744 a 1757. V roce 1780 velmi pragmatický (a vůči památkám a různým „zbytečným“ stavbám velmi přísný) Josef II. zde zřídil prachárnu a vojenský sklad – z doby vlády tohoto panovníka pochází také dnešní vzhled střechy letohrádku Hvězda. Vojáci opustili letohrádek Hvězda v roce 1866, ale po krátkém čase se zase vrátili. Definitivní rozloučení armády a prachárny s Hvězdou proběhlo až o osm let později. K opravě a restaurování letohrádku došlo v roce 1948, o tři roky později zde bylo zřízeno Jiráskovo a Alšovo muzeum a v roce 1958 se letohrádek Hvězda spolu s myslivnou a bývalým domem oborníka stal národní kulturní památkou. K další rekonstrukci došlo v letech 1996 až 2004. Dnes je veřejnosti přístupný a spravuje ho Památník národního písemnictví.