V Melantrichově ulici číslo deset stojí, z pražského historického hlediska, nepříliš zajímavá novorenesanční stavba. Pouze její jméno, Melantrichův dům, naznačuje, že za budovou bude přeci jen něco více než tuctová poasanační architektura.
V těchto místech stál gotický dům, který v na začátku druhé poloviny šestnáctého století koupil Jiří Černý Rožďalovický, kterého historie zná pod jménem Jiří Melantrich z Aventina. Šlo o významného českého nakladatele a knihtiskaře, který vydal více než dvě stě knih – mimo jiné slavnou Melantrichovu bibli a nebo dnes asi ještě známější Mattioliho herbář.
Nový majitel nechal svůj dům přestavět v letech 1563 až 1567. Možná chtěl i částečně oslavit své povýšení do šlechtického stavu a také si zajistit obydlí odpovídající jeho nové pozici – kromě zmodrání krve se stal navíc i konšelem Starého Města. Vznikla dvoupatrová stavba se štíty a sloupovým portálem, který vedl do dvora s arkádovým ochozem. Honosná renesanční novostavba sloužila Melantrichovi nejen jako obydlí, zde byla umístěna i tiskárna, ve které vznikaly jím vydávaná slavná díla (tiskl nejen pro České království, knihy, zvláště s náboženskou tématikou, se šířily i do Polska či německy mluvících zemí zemí).
Pár let po smrti Jana Melantricha dům převzal další známý nakladatel a spisovatel Daniel Adam z Veleslavína, který pokračoval v tiskařské činnosti. Ta se zde provozovala pravděpodobně až do poloviny sedmnáctého století, i když v té době je už jasné, že rozhodně nemohlo jít o šíření evangelicky zaměřených publikací. Melantrichův dům byl zabaven v pobělohorských konfiskacích, které postihly syna Daniela Adama. Samuel Adam z Veleslavína podpořil stavovské povstání a musel opustit naší zem. Jak dokazují ještě fotografie z devatenáctého století, dům bez větších vnějších změn přetrval až do roku 1893. V tomto roce byl zbourán a nahradila ho stavba, kterou postavil Viktor Souček. Z původní stavby se zachoval jen portál, který sice byl rozbit na mnoho kousků, ale jeden z nových majitelů stavby, sochař Bernard Seeling, ho zachránil pro budoucnost. Ve dvoře domu se nachází pamětní deska z roku 1880 připomínající nakladatele Melantricha.