Národní muzeum (či přesněji jeho hlavní budova) je impozantní novorenesanční stavba v horní části Václavského náměstí. Kromě Panteonu, národní svatyně, věnované památce velkých českých osobností se v hlavní budově na Václaváku nachází ještě oddělení zoologické, geologicko paleontologické, pravěké, numismatické, divadelní, mineralogické, historicko archeologické a také knihovna.
Idea Národního muzea vznikla na začátku 19. století, kdy část českých šlechticů měla dojem, že je nutno co nejvíce podporovat kulturu a vědu v našich zemích. Pravý rozmach nastal, když se iniciativy mimo jiné ujal František Palacký. Muzeum pro své sídlo hledalo nějaký čas vhodnou budovu, nejdříve to byl palác Šternberský, poté Nostický, ale ten velmi rychle přestal stále rostoucím potřebám vyhovovat. Nová budova pro Národní muzeum se prostě stala nutností a po různých peripetiích se podařilo v roce 1876 pro záměr získat pozemek na horním konci Václavského náměstí. Šlo o místo, kde právě docházelo k bourání jedné z pozůstalostí novoměstského opevnění. Zde se totiž nacházela Koňská brána, neboli brána svatého Prokopa, která sice byla v první polovině devatenáctého století empírově přestavěna podle návrhu P. Nobileho, ale městu a jeho rozvoji stejně přestala vyhovovat. Získání pozemku ale ještě automaticky neznamenalo stavbu Národního muzea, muselo se definovat účely a rozměry nové budovy no a také samozřejmě vypsat soutěž na její stavbu. Sešlo se sedmadvacet návrhů a vyhrál ten, který předložil profesor Josef Schulz.
Na stavbu byl určen rozpočet ve výši dvou milionů zlatých (přesněji tolik stála ve finále stavba, první plánovaný rozpočet byl o nějakých dvě stě tisíc nižší, ale v porovnání s tím jak se předražují dnes obecní stavby, dá se říci že se velmi přesně návrh shodoval s realizací). Povolení ke stavbě Národního muzea bylo vydáno 27. června roku 1885 a již o měsíc později se začaly kopat základy. Budova měla měla být, přinejmenším v hrubém stavu dokončena v roce 1888, ale nepříznivé přírodní podmínky toto znemožnily a tak na ukončení veškerých dokončovacích prací bylo nutno počkat až do roku 1890. K zahajovací slavnosti došlo v roce 1891. Na samém konci války, v květnu roku 1945 došlo k poškození budovy bombou, Národní muzeum potom bylo následující dva roky opravováno. K dalšímu poškození budovy došlo během sovětské okupace v roce 1968, kdy rudí vojáci bez důvodu a smyslu pálili po fasádě muzea z lehčích zbraní. Poškození fasády i soch si vyžadovalo další opravu, která probíhala od roku 1970 do roku 1972. V roce 2011 byla budova Národního muzea znovu uzavřena z důvodu rekonstrukce, která má trvat až do roku 2015.