Slovanský ostrov (i když většina Pražáků mu stejně říká mírně špatně Žofín) je nejmladším pražským ostrovem. Nachází se při novoměstském pravém břehu Vltavy hned vedle Národního divadla. Dnes je častým místem konání různých kulturních akcí, plesů či například také politických sněmů.
Ještě v roce 1562, kdy je možné porovnávat obraz tehdejší Prahy s dnešní, na Vratislavském prospektu není po Slovanském ostrově ani stopy. Poprvé je zmíněn až v roce 1610, jakožto místo porostlé troškou vrbin a bylin. Tento ostrůvek se ale dalšími a dalšími nánosy písku (tehdy samozřejmě nebyla možná regulace řeky a její případné vybagrování, které by takovýmto jevům zabránilo) se postupně zvětšoval a díky „materiálu“, který přinesla velká povodeň v roce 1784 získal přibližně dnešní rozměry a podobu. Ale už dříve byl využíván, nejdříve se mu říkalo totiž Štítkovský ostrov podle mlynáře Josefa Štítky a jeho Štítkovských mlýnů. Dalším ekonomickým využitím byla stavba barvířského bělidla, kterou zde zřídil po roce 1760 Josef Ignác Saenger – a došlo také k další lidové změně názvu na Barvířku či Barvířský ostrov. Název Žofín se objevil po roce 1835, tehdy ostrov pořídil mlynář Václav Novotný, který zde vytvořil kulturní centrum pro pražskou smetánku. A jak bylo tehdy zvykem, samozřejmě hledal nějakého vznešeného aristokrata, jehož jméno by podnikatelské aktivity zaštítilo. Padlo na arcikněžnu Žofii, manželku arcivévody Františka Karla. V revolučním roce 1848 zde byl zahájen Slovanský sjezd. To bylo i důvodem, proč po osvobození došlo ke změně jména a Žofín (přeci jen nějaká aristokratka a k tomu ještě rakouská do republiky rozhodně nepatří) byl přejmenován na Slovanský ostrov. Ostrov s pravým břehem Vltavy spojuje železobetonový most, který byl postaven v roce 1950. Jeho předchůdcem byla velmi hezká železná stavba na litinových pilířích, která v roce 1875 nahradila dřívější dřevěnou látku, ale která nedokázala odolat náporům rozbouřené vody při povodni v roce 1940. Povodně velmi výrazně poničily ostrov dvakrát. Jednou to bylo v roce 1890 a po druhé se to stalo při tisícileté vodě v roce 2002.