Socha, která připomíná slavného historika a politika Františka Palackého se nachází uprostřed náměstí, které je taktéž po něm pojmenováno. Jde o velmi zajímavé monumentální dílo s ještě zajímavější historií.
Nápad na vznik této sochy se objevil ve chvíli spisovatelovy smrti neboli v roce 1876. Tehdy se městské radě zdálo, že vhodný pomník by byl asi nejlepší známkou úcty vůči životu a dílu tohoto velikána. Ale jak to už většinou bývá, politici mluví a mluví, ale většinou se naprosto nic neděje. Buď jsou „důležitější“ záležitosti, které je nutno řešit ihned a nebo prostě dojdou peníze. Takže myšlenka na pomník se sice objevila, ale devatenáct let se v této věci nic nedělalo. Soutěž na sochu byla vypsána totiž až v roce 1897. Její finální vyhodnocení se ale čirou náhodou také protáhlo a vítěz, kterým se stal Stanislav Sucharda byl definitivně vybrán až v roce 1901. Nešlo to zdržovat už déle, protože politici si chtěli přihřát polívčičku na stém výročí narození Palackého a tak 19. června roku 1898 byl položen základní kámen k stále nevybranému pomníku. Tehdy šlo o velkou slávu, které se zúčastnily desetitisíce lidí a šlo o jakousi celoslovanskou manifestaci.
S realizací pomníku se začalo až v roce 1901, ale tehdy se ukázal další menší problém. Vítězný návrh byl příliš těžký na podloží, jaké se nacházelo na náměstí. Takže, asi už nepřekvapivě, došlo k dalším zpoždění, kdy se hledalo jak tuto svízel vyřešit. Na konec se rozhodlo, že socha bude postavena na více jak stovce betonových pilotů a mohlo se začít s realizací díla, které bylo úspěšně dokončeno v roce 1912. Ale to nebyl konec peripetií. Palackého socha se stejně jako název náměstí rozhodně nelíbili německým okupantům, kteří neviděli sebemenší důvod uctívat jednoho ze slovanských obrozenců. Náměstí bylo přejmenováno na Rudolfovo (podle manýristického císaře) a pomník byl z něj odstraněn. K jeho obnovení došlo až po válce v roce 1947, ale některé části, jako například bronzové plastiky musely být znovu odlity.