Stavovské divadlo je překrásnou ukázkou klasicistní architektury v Praze. Nachází se na Ovocném trhu na Starém Městě. Jeho význam ale není pouze architektonický či umělecký, je to také stavba, která znamenala jistý začátek národního obrození v naší zemi.
Nápad na vznik důstojného pražského kamenného divadla vznikl někdy v sedmdesátých letech osmnáctého století. Za iniciátora se považuje hraběte Nostice, který sice odehrával významnou roli ve správě rakouského státu, ale zároveň byl zapáleným českým patriotem (i když možná v tom hrálo i jistou roli to, že s růstem významu Českého království by rostla i jeho osobní prestiž). A pokud někdo měl Čechy rád, tak mu rozhodně muselo vadit, že Praha, jakožto hlavní město nemá tak oblíbenou a důležitou stavbu, jakou je stálé divadlo. Stavba s tak mocným podporovatelem, kterému navíc jeho projekt schválil sám císař Josef II., musela vzniknout. Jediným menším problémem, který nastal, byl fakt, že Karolinum nebylo příliš nadšené z faktu, že nová stavba zastíní jeho vstup. Základní kámen Stavovského divadla byl položen 7. června roku 1781. Projekt zpracoval Antonín Hafenecker a celá stavba stála více jak sto tisíc zlatých, budova divadla byla dostavena v roce 1783 a 21. dubna téhož roku bylo Stavovské divadlo (pardon, tehdy vlastně Hraběcí Nosticovo Národní divadlo) slavnostně otevřeno tragédií Emilia Galotti.
Jistého evropského významu stavba dosáhla již několik let po svém otevření. Stalo se tak 29. října roku 1787, kdy se právě zde konala premiéra opery Don Giovanni autorství světově proslulého W. A. Mozarta. Ke změně názvu na Stavovské divadlo došlo po smrti hraběte Nostice. Tehdy jeho dědic nabídl stavbu českým stavům a ti si spolu s jeho pořízením a zajištěním dědičných lóží ho přejmenovali de facto na svoji počest. Divadlo svůj název měnilo ještě několikrát. V roce 1861 se z něj stalo Královské zemské divadlo, mladá republika se vrátila ke starému názvu Stavovské a komunistický režim zase chtěl uctít autora Fidlovačky a nazval divadlo Tylovým. Nyní nese zase název Stavovské divadlo, ale asi to nebude na věky věků. K větším úpravám stavby došlo v letech 1882 až 1883, kdy pod vlivem dvou divadelních tragédií musely být divadla přestavěny pro větší bezpečnost. Další velká rekonstrukce probíhala v osmdesátých letech minulého století a znovuotevřeno bylo až v říjnu roku 1991.