Tyršův dům neboli také podle původnějšího či historičtějšího názvu palác Michny z Vacínova se nachází na rozhraní dnešní Karmelitské ulice a Újezda v Praze 1. Tento velmi hezký barokní palác je dnes sídlem České obce sokolské a Fakulty tělesné výchovy ÚV. Mimo jiné ve svých útrobách schovává nejstarší pražský plavecký bazén.
Tyršův dům dnes obdivujeme v místech, kde ve středověkých dobách se nacházel klášter dominikánek u svaté Anny a vinice a od třetí třetiny století šestnáctého renesanční letohrádek od Ottavia Aostalliho, který patřil nejdříve hraběti Janu Kinskému. Po něm několikrát změnil majitele (k první změně došlo velmi rychle v roce 1587, kdy ho získal Adam Slavata), kteří stavbu dále rozestavovali, zvětšovali a upravili ji do podoby renesanční vily obohacené o sgrafitované fasády obklopené krásnou velkou zahradou. Tuto vilu si v roce 1623 pořídil Pavel Michna z Vacínova, jehož snem (šlo o hamižného měšťana, který nehorázně zbohatl v pobělohorské době) bylo přinejmenším svým sídlem dorovnat nejmocnějším šlechticům té doby. Proto se rozhodl původní kouzelnou, ale nudně nemoderní vilu přestavět do podoby honosné magnátské rezidence. Pro tuto přestavbu si pozval z Itálie stavitele, ale kompletního výsledku prací, který Praze dal jeden z nejkrásnějších barokních paláců se již nedočkal. Michnův palác sice Michna dostavěl, ale byl to syn Pavla Václav Jan. Impozantní dílo, zdobené skvělými vlašskými umělci, stálo také impozantní peníze, proto byly i práce v na konci čtyřicátých let sedmnáctého století přerušeny a původní plán již nikdy nebyl dokončen. Michnové se penězožrouta zbavují v druhé polovině století sedmnáctého a palác od Jiřího ze Sitzendorfu získává rod Schwarzenbergů, který zvětšuje a zkrášluje zahradu. Tato šlechta držela palác až do roku 1763, kdy jej prodali Janu Bornscheinovi, který jej obratem přeprodal armádě na zbrojnici. Jak to již bývá zvykem, armáda hleděla hlavně na praktické využití nové stavby a nějaké architektonické či umělecké kouzlo pro ni bylo ne na druhém či třetím místě, ale někde úplně na konci. Takže došlo k různým dalším přestavbám a úpravám, které měly za cíl zvýšit pouze praktické využití Michnova paláce. A praktické využití znamenalo také zanedbávání čehokoliv, co zelený mozek nezajímalo. Vedlo to ke stavu, kdy různé části Michnova paláce byly na začátku minulého století ve stavu ruiny. V roce 1921 od města palác (či přesněji zříceninu bez oken, dveří, podlah či s prohnilými stropy) odkoupila Česká obec sokolská. V roce 1922 začaly práce na rekonstrukci, ale také i přestavbě (Tyršův dům musel začít sloužit tělovýchově, tudíž kromě tělocvičen byl zde také vystaven bazén). Při rekonstrukci došlo i k objevům pozůstatků z dob renesance a mnoho památek, které málem byly zničeny v době vojenské správy bylo zakomponováno do nových místností. Po únorovém převratu a likvidaci Sokola se Tyršův dům stal Institutem tělesné výchovy a sportu a bylo zde i vytvořeno Muzeum tělesné výchovy a sportu, i když mezi lidmi se stále objektu říkalo Tyršák či Tyršův dům. Po listopadu 1989 byl navrácen České obci sokolské.