Vazební věznice Pankrác patří mezi nejznámější česká vězení, jeho historie je spojena i s nejsmutnějšími obdobími v dějinách našeho národa. Nachází se poblíž stanic metra linky C, Pražského povstání a Pankrác.
Vznik pankrácké věznice byl vynucen dvěma záležitostmi. Jednou z nich byl císařský patent z roku 1852, který určoval výkon trestu a druhou byl prostý fakt, že původní Svatováclavská zemská trestnice, která se nacházela na pražském Novém Městě přestala z mnoha různých důvodů postačovat. Ale od prvních nápadů a plánů k realizaci bylo ještě docela daleko. Stavba byla zahájena až v roce 1885 – a šlo tehdy o okraj města (právě přesun věznice z centra na periferii byl jednou z příčin její výstavby). Moderní vězení, plné skvělých vymožeností jako centrální ohřívání, koupelny, dílny, tělocvičny, dva kostely a židovská modlitebna, bylo dokončeno v roce 1889 a tehdy také přivítalo své první nedobrovolné „hosty“. Ke změně vzhledu a rozšíření došlo v roce 1925, další dostavby probíhaly ještě v roce 1939, 1950 a také v devadesátých letech. Vězení fungovalo relativně normálně (samozřejmě se zohledněním faktu, že věznice prostě příliš sympatické místo nejsou) do výbuchu druhé světové. Tehdy se zde začala psát první temnější kapitola jeho dějin. Nacisté zde zřídili vyšetřovací vazbu pro gestapo (to také využívalo nechvalně známou Pečkárnu v centru města) , později zde byla v dubnu roku 1943 vytvořená tako tzv. sekyrárna, kde se gilotinou popravovalo lidi obviněné z protiříšské činnosti (dříve byli odváženi po vydání rozsudku smrti do Berlína a Drážďan). Do konce války zde tímto způsobem zahynulo více jak tisíc vlastenců (oficiálně je uváděn počet 1075, ale pravděpodobně zde bylo zavražděno více lidí, o kterých ale nejsou záznamy). Po válce ve zdejší vězeňské nemocnice zemřel Emil Hácha, tragická figurka protektorátního prezidenta. Dalším černým obdobím byl počátek vlády komunistů v českých zemích, kdy zde byli umisťováni a později také popravováni tzv. nepřátelé lidu. Mezi nejznámější osobnosti, které se staly obětí bolševické justiční zvůle patří socialistka Milada Horáková a generál Heliodor Píka. Vazební věznice Pankrác pro připomenutí i těchto neslavných částí své historie zde zřídila v polovině devadesátých let památník.