Vinohradská synagoga bývala jednou z největších synagog na světě, ale nyní patří již jen k objektům ztracené Prahy, stávala na místě dnešní školy v Sázavské ulici na Vinohradech.
Relativně krátká historie Vinohradské synagogy začíná na konci devatenáctého století. Velmi rychle rostoucí židovská obec (jen během posledních dvaceti let tohoto století se počet vyznavačů judaismu na Vinohradech téměř zsedminásobil) potřebovala pro své modlitby také důstojný stánek. V roce 1893 byla vypsána soutěž na stavbu nové synagogy a tu vyhrál vinohradský stavitel Karel Horák. Nápad na stavbu takového díla zaujal ale i slavného vídeňského architekta, který navrhl i Jubilejní (taktéž zvanou Velká či Jeruzalémská) synagogu v Jeruzalémské ulici, Wilhelma Stiassnyho (pokud si dosadíte háček nad první písmeno příjmení, hned vám bude jasný původ tohoto slavného stavitele synagog a i více pochopitelný jeho zájem o Prahu). Velmi rychle došlo k dokončení samotné modlitebny (a jejího uvedení do provozu), ta byla připravena již rok po zahájení stavby, neboli v roce 1894, celá Vinohradská synagoga byla ukončena 3. září 1896 a slavnostní zasvěcení proběhlo o tři dny později. Vinohradská synagoga byla postavena v novorenesančním stylu, nad průčelím čněly dvě vysoké věže, dále ho zdobilo růžicové okno s Davidovou hvězdou ve středu a také falešný portikus. Vnitřní prostory synagogy byly obloženy mramorem. Budova byla schopna pojmout až dva tisíce věřících, což z ní činilo jednu z největších synagog na světě a rozměry byla podobná například kostelu svaté Ludmily na náměstí Míru. Synagoga náboženským účelům sloužila až do dob okupace, kdy byla jako mnoho jiných židovských staveb přeměněna na skladiště – skladoval se zde nábytek zabavený deportovaným Židům. Během jednoho z nemnoha spojeneckých náletů na Prahu v únoru 1945 byla budova synagogy zasažena a Němci znemožňovali hašení následného požáru, což vedlo k výrazně větším poškozením, i když zdi, věži i průčelí až tak příliš náletem ani následným ohněm neutrpěly. Synagoga byla poté v roce 1951 stržena, důvodů je povícero, jednak na Vinohradech nebyla již významná židovská obec, která by za stavbu bojovala, jednak vztahy tehdejšího Československa s Izraelem sice ještě nebyly na bodu mrazu, ale rozhodně k výborným nenáležely a hlavně tehdejší ateistický režim neměl o církevní stavby, bez větší národně-historicko-osvětové hodnoty nějaký zájem. V dnešní době, na místě Vinohradské synagogy stojí základní škola, otevřená v roce 1961 a existenci judaistického svatostánku připomíná památní tabule umístěna vedle školního vchodu.