Na náměstí Winstona Churchilla v Praze 3 dnes najdeme Dům odborových svazů a Vysokou školu ekonomickou. To, že zde stávala třetí pražská plynárna – žižkovská, dnes kolemjdoucímu vlastně nepřipomene už vůbec nic.
První pražská plynárna se nacházela v Karlíně, byla postavena v roce 1847, o deset let později ji následovala smíchovská. Obě ale patřily soukromým investorům, takže třetí, žižkovská má vlastně také jeden primát. Jednalo se o první obecní plynárnu v naší zemi – mimo jiné, jedním z důvodu vzniku byla i nespokojenost se soukromými službami poskytovanými karlínským podnikem, který vlastnila Vratislavská plynárenská společnost. Po prozkoumání problematiky v jiných evropských městech, pražský purkmistr vyzval v roce 1862 k vyhotovení projektové dokumentace, která byla následně připravena. Náklady byly vypočteny na tři čtvrtě milionu zlatých a nová stavba měla vzniknout na pozemku o rozloze více jak třiceti tisíc metrů čtverečních. Stavba byla zahájena v říjnu roku 1865 a o rok později byl zahájen zkušební provoz (v jejích základech byla zazděny zbytky Krocínovy kašny, která kdysi zdobila Staroměstské náměstí). K oficiálnímu otevření došlo v roce 1867.
Na začátku osvětlovala ty části Prahy, které neobsluhovala její karlínská konkurence, ale protože v tom samém roku, kdy zahájila provoz došlo i k ukončení dvacetileté smlouvy na osvětlení se soukromou firmou, město začalo využívat ihned služby plynárny obecní. Ta navíc měla spotřebitelsky zajímavé ceny, díky čemuž plyn začal rychle pronikat i do domácností – i soukromé firmy se musely novým cenám přizpůsobit. O deset let později, když město odkoupilo smíchovskou plynárnu, došlo k propojení plynovodní sítě, které bylo vedeno trubkami v Karlově mostu. Žižkovská plynárna, byla během své činnosti několikrát modernizována a rozšiřována, dokonce s nástupem elektrické energie zde byla postavena v roce 1884 malá pokusná elektrárna, poháněná vyráběným svítiplynem. Výstavba dalších plynáren a rozvoj využití elektřiny byly pro žižkovskou plynárnu nakonec stejně smrtící. V roce 1926 došlo k jejímu uzavření a její funkci převzala nově vystavená a plně vyhovující potřebám moderní doby plynárna michelská. Budovy na Žižkově byly postupně zbourány a nahradil je první pražský mrakodrap. Dnešní Dům odborových svazů.
Ten pozemek je mezi Italskou, Seifertovou a Krásovou ulicí, čtvrtou hranici tvoří dvory domů ve Vlkově ulici a Rajská zahrada. Na místě plynárny je dnes nejen Dům odborových svazů, ale také Vysoká škola ekonomická, Ústav prostudium totalitních režimů, stadion Viktorie Žižkov a park před stadionem. Z plynárny se zachovala zeď v Krásově ulici, ale pochybuju, že dlouho vydrží, asi jednou spadne na Viktorku.
Sorry, VŠE stojí na pozemku Rajské zahrady mimo plynárnu (viz plán Žižkova z roku 1905, http://files.zizkov-kpz.webnode.cz/200000052-7dc7e7ec22/mapa%201905.jpg)
Díky za přesné vymezení a dobrou mapu.